Novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
V souvislosti s mediálně nejvíce vyzdvihovanou novelou letošního, ale i loňského roku, se v posledních týdnech objevilo mnoho informací, kterou nejsou vždy podávány úplně přesně, případně mohou v čtenářích či posluchačích vzbudit dojmy, které v konečném důsledku nebudou realizovány.
Novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“), se nyní nachází v prvotní fázi svého legislativního procesu, přičemž o nejvíce medializovanou novelu se jednalo již v době, kdy byla řešena teprve na úrovni vládního návrhu, a to ještě před mezirezortním připomínkováním.
Současný stav je takový, kdy novela zákoníku práce na počátku letošního dubna opustila Ministerstvo práce a sociálních věcí a ke dni 16.5.2023 prošla prvním čtením v poslanecké sněmovně.
S ohledem na skutečnost, kdy účinnost takové novely je rozdělena na dvě části, přičemž první část bude účinná krátce po dokončení celého legislativního procesu, se lze skutečně pouze domnívat, kdy první část nabude účinnosti, když další legislativní progres se očekává až po 11.6.2023. O druhé části však již nyní víme, že nabude účinnosti k 1.1.2024.
Co v současné době víme o plánovém znění novely zákoníku práce?
Novela má v sobě kumulovat evropské směrnice, jejímž hlavním záměrem je učinit pracovněprávní vztahy transparentnější, předvídatelnější a jistější ze strany zaměstnance, čímž může být na zákonné úrovni dosaženo mnohem lepšího vyvážení práce a soukromého života, tzv. „work/life balance“.
U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se očekává přiblížení k pracovním poměrům samotným, resp. částečným pracovním poměrům, kdy zaměstnanec získá určitou jistotu, že bude mít po čase nárok na přestup do pracovního poměru samotného a nebude tak již dále pracovat jako tzv. „dohodář“. Dále je takovým zaměstnancům nově přiznáno právo např. na dovolenou a příplatky, kdy mechanismus určení a jejich výpočtů je až na určité technické drobnosti totožný jako u pracovních poměrů. Stejně jako u pracovních poměrů, bude v základu u uvedených dohodářů existovat ze strany zaměstnavatele povinnost evidovat pracovní dobu takových zaměstnanců a rovněž ji řádně rozvrhovat a vykazovat.
Značnou novelizací prochází rovněž práce na dálku, resp. zavedenější výraz „home-office“. Současně velmi sporadicky upravený režim výkonu pracovní činnosti mimo pracoviště dostane nyní sofistikovanější písemnou formu, ve které si zaměstnavatel se zaměstnancem stanoví způsob, jakým bude pracovní činnost vykonávaná, jaké náhrady budou náležet zaměstnanci, přičemž na úhradě nákladů vznikajících při práci z domova bude oběma stranám umožněno vybrat si, zdali náklady určí stanoveným, ale značně sníženým paušálem, prokazováním a následným paušalizováním vzniklých nákladů jako doposud či zdali takové náklady, a tedy i náhrady, nebudou vypláceny vůbec. Možnost využít práce na dálku nebude nároková, přesto skupiny zaměstnanců, jako jsou například rodiče s dítětem mladším 9 let, budou mít zjednodušenou cestu k akceptaci práce na dálku ze strany zaměstnavatele.
Další změny již tak markantního rozsahu nejsou, když se jedná o vylepšený způsob doručování mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, kde však ani přes navrhovanou novelu nedochází k odstranění prehistorické metody doručování jednostranných dokumentů, které značně znevýhodňují zaměstnavatele v případě, kdy se zaměstnanci doručení (nejčastěji tedy výpovědi) brání svou absencí a nepřebíranou poštou. Ani v tomto kontextu se nepodařilo prosadit snazší doručování elektronickou formou. Novela proto upřesní postup, jak nejednostranné dokumenty doručovat straně druhé, kde však určité zjednodušení již spatřit lze.
Jakožto dlouhodobí specialisté zejména na pracovní právo závěrem k výše uvedené novele uvádíme, že aktuální klienty budeme ohledně případných změn a zavádění do pracovněprávní dokumentace včas informovat s tím, že již nyní máme připraveny dokumenty v souladu s aktuálním zněním novely zákoníku práce, o které se rádi s Vámi podělíme.