Vláda představila tzv. Ozdravný balíček

Vláda představila dne 12.05.2023 návrh opatření, která mají přispět ke stabilizaci veřejných financí. Takzvaný „Ozdravný balíček“, který celkem čítá 58 opatření, má pozitivně ovlivnit saldo rozpočtu v příštích dvou letech v celkovém rozsahu 147,5 mld. Kč. Jedná se toliko o vládní návrh, nikoliv právně závazné normy.  

Legislativní znění konsolidačního balíčku by měla vláda schvalovat v červnu. První čtení by mělo ve Sněmovně proběhnout tak, aby opatření už v příštím roce snížila deficit o 94,1 mld. Kč a v dalším roce o dalších 53,4 mld. Kč.  

Jedná se o legislativní záměr vlády v podobě konkrétního zpracování jako návrh zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů v paragrafovém znění, který je nyní předmětem meziresortního připomínkování, výsledkem jehož bude legislativní materiál, který bude schvalovat vláda ČR. Následně bude návrh zákona zaslán do parlamentu ČR, kde se jím bude zabývat Poslanecká sněmovna, pak následně Senát, a až po podepsání prezidentem ČR nabydou jednotlivé legislativní změny účinnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že napříč politickým spektrem nepanuje shoda, lze očekávat, že nebude schváleno vše, co vláda představila, případně se navrhovaná vládní opatření doznají podstatným změnám. U části vládou navrhovaných opatření lze očekávat, že budou schváleny se zpožděním, pro některá už dnes není dostatek politické vůle.  

Přehled nejvýznamnějších vládou navrhovaných opatření 

Změna podmínek vyplácení podpory v nezaměstnanosti 

Zpřísní se podmínky pro přiznání nároku podpory v nezaměstnanosti v případě opakované evidence nezaměstnanosti, a to prodloužením doby důchodového pojištění nezbytného pro přiznání nároku na podporu v nezaměstnanosti.  

Zvýšení daně z příjmů právnických osob 

Vláda navrhuje zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21 %.  

Zvýšení sazby nemocenského pojištění pro zaměstnance 

Vznikne znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců ve snížené výši 0,6 %, které bude hradit zaměstnanec. Modelový příklad: Průměrná hrubá mzda za rok 2022 dle ČSÚ činí 40 353 Kč měsíčně, dopady na čistý příjem takového zaměstnance jsou 242 Kč měsíčně (0,6 %). 

Zvýšení daně z nemovitých věcí a zavedení pravidelné valorizace 

Dojde ke zvýšení sazeb daně z nemovitých věcí až na dvojnásobek plně ve prospěch státního rozpočtu. Zavedení automatické valorizace daňové povinnosti podle inflace.  

Zrušení a snížení daňových úlev a výjimek 

Vláda navrhuje omezující daňovou uznatelnost při nákupu osobních automobilů pro podnikatelské účely na první 2 miliony Kč z ceny vozu.  

Zrušení či snížení úlev na dani z příjmů fyzických osob 

• S ohledem na negativní efekty daňové výjimky vláda navrhuje parametrické snížení slevy na dani na manželku, která se nově omezí výhradně na manžela/manželku pečující o dítě pouze do 3 let věku.  

• S ohledem na neplnění účelu daňové výjimky vláda navrhuje zrušení tzv. školkovného neboli slevy na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení.  

• S ohledem na negativní efekty daňové výjimky vláda navrhuje zrušit slevu na dani na studenta.  

• Vláda navrhuje zrušení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům, neboť jde o selektivní daňovou výjimku, kterou efektivněji uplatňují větší zaměstnavatelé.  Z pohledu daňové výhodnosti lze zaměstnanecké benefity rozdělit do 4 skupin: 1. Benefity, které jsou daňovým nákladem u zaměstnavatele, u zaměstnance je příjem osvobozený od daně z příjmů. 2. Benefity, které jsou u zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů, ale u zaměstnavatele jsou nedaňové. 3. Benefity, které jsou u zaměstnavatele daňovým nákladem, ale u zaměstnance podléhají zdanění. 4. Benefity, které jsou u zaměstnavatele nedaňové a u zaměstnance podléhají zdanění. Podle aktuální právní úpravy nelze vyvozovat, že stačí u zaměstnavatele vyloučit benefit z daňových nákladů a u zaměstnance bude automaticky osvobozen od zdanění a naopak. Výčet benefitů osvobozených u zaměstnance od zdanění najdeme v § 6 Zákona o daních z příjmů. Daňové dopady u zaměstnavatele nalezneme v § 24 a 25 Zákona o daních z příjmů. 

• Jíž předešlé vlády měly tendenci citované benefity zrušit, ale nikdy se nenašla dostatečná poltická podpora k jejích zrušení, a lze očekávat že obdobný osud čeká i nynější vládní návrh. 

• S ohledem na neplnění účelu daňové výjimky vláda navrhuje zrušení osvobození nadlimitních stravenek.  

• V souladu s principy ochrany veřejného zdraví a bojem se závislostmi vláda navrhuje snížit limit pro osvobození příjmů z tombol a hazardních her, a to ze stávajícího 1 mil. Kč na 50 000 Kč.  

• Vláda navrhuje zrušení odpočtu za členské příspěvky odborům, jde o vysoce selektivní výjimku.  

Úprava odvodové zátěže OSVČ  

Vláda navrhuje zvýšení odvodů OSVČ. Konkrétně se navrhuje zvýšit v letech 2024-2026 minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění OSVČ z 25 % na 40 % průměrné mzdy, tj. o 5 procentních bodů ročně, a tím přiblížit minimální vyměřovací základ na úroveň minimální mzdy. Zároveň se navrhuje, aby OSVČ platily pojistné nejméně z 55 % namísto současných 50 % základu daně. Zdaněny jsou obě skupiny (zaměstnanci i OSVČ) stejně sazbou daně 15 % pro základ daně do 36násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu daně přesahujícího 36násobek průměrné mzdy. U zaměstnanců je základem daně tzv. hrubá mzda, u OSVČ je pak základem daně rozdíl mezi příjmy a výdaji. 

Posun prahu 23 % daně z příjmů fyzických osob ze čtyřnásobku na trojnásobek průměrné mzdy  

Modelový příklad: V současnosti zaměstnanec platí 23% daň z příjmů, které přesahují částku 161 300 Kč. Do této sumy platí 15% daň. Nově bude tato částka zhruba ve výši 121 000 Kč (uvedené částky jsou aktuální pro rok 2023 a pravidelně se valorizují v návaznosti na růst průměrné mzdy). 

Zastropování úlev z odvodů pro dohody o provedení práce 

Nově se stanoví dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje na základě DPP (a tím i limity pro placení pojistného na sociální zabezpečení): 

• První limit bude stanoven pro DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy, 

• druhý limit (vyšší) bude stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy. 

Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude již odvedeno také pojistné. Aby opatření mohlo být kontrolováno, bude zavedena evidence všech DPP a příjmů z těchto dohod.  

Redukce sazeb DPH a snížení daně 

Navrhuje se redukce počtu sazeb DPH na základní 21 % a sníženou 12 %. Přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby DPH.  

Důchodová reforma 

Návrh důchodové reformy počítá mimo jiné s automatickou změnou věku odchodu do důchodu na základě doby dožití podle údajů Českého statistického úřadu, se zpřísněním pravidel pro předčasný odchod do důchodu, se zpomalením tempa růstu nových důchodů či úpravou valorizací již vyplácených důchodů. Vláda chce také omezit kumulace dohod o provedení práce a více motivovat občany využívat místo toho práci na zkrácený úvazek. Jedním z cílů reformy je také zajistit vyšší důchody pro osoby samostatně výdělečně činné. 

Bude-li pro Vás kterékoliv z výše uvedených témat složité a nebudete-li si vědět, jak správně dané změny implementovat do své interní dokumentace, neváhejte na nás obrátit. My Vám rádi s pečlivostí a příslušnou znalostí pomůžeme.  Zároveň doplňujeme, že aktuální klienty budeme ohledně případných změn uvedených vládních návrhů včas informovat s tím, že již nyní připravujeme implementační řešení v souladu s aktuálním zněním citovaných opatření, o které se rádi s Vámi podělíme. 

Zástupci holdingu LANDMARK se budou aktivně účastnit jednání o podobě jednotlivých vládou představených opatření, a to na úrovni expertních skupin, kde se budou snažit prosadit kompromisní zavádění všech výše diskutovaných opatření. 

Novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce

V souvislosti s mediálně nejvíce vyzdvihovanou novelou letošního, ale i loňského roku, se v posledních týdnech objevilo mnoho informací, kterou nejsou vždy podávány úplně přesně, případně mohou v čtenářích či posluchačích vzbudit dojmy, které v konečném důsledku nebudou realizovány.  

Novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“), se nyní nachází v prvotní fázi svého legislativního procesu, přičemž o nejvíce medializovanou novelu se jednalo již v době, kdy byla řešena teprve na úrovni vládního návrhu, a to ještě před mezirezortním připomínkováním. 

Současný stav je takový, kdy novela zákoníku práce na počátku letošního dubna opustila Ministerstvo práce a sociálních věcí a ke dni 16.5.2023 prošla prvním čtením v poslanecké sněmovně.  

S ohledem na skutečnost, kdy účinnost takové novely je rozdělena na dvě části, přičemž první část bude účinná krátce po dokončení celého legislativního procesu, se lze skutečně pouze domnívat, kdy první část nabude účinnosti, když další legislativní progres se očekává až po 11.6.2023. O druhé části však již nyní víme, že nabude účinnosti k 1.1.2024. 

Co v současné době víme o plánovém znění novely zákoníku práce?  

Novela má v sobě kumulovat evropské směrnice, jejímž hlavním záměrem je učinit pracovněprávní vztahy transparentnější, předvídatelnější a jistější ze strany zaměstnance, čímž může být na zákonné úrovni dosaženo mnohem lepšího vyvážení práce a soukromého života, tzv. „work/life balance“. 

U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se očekává přiblížení k pracovním poměrům samotným, resp. částečným pracovním poměrům, kdy zaměstnanec získá určitou jistotu, že bude mít po čase nárok na přestup do pracovního poměru samotného a nebude tak již dále pracovat jako tzv. „dohodář“. Dále je takovým zaměstnancům nově přiznáno právo např. na dovolenou a příplatky, kdy mechanismus určení a jejich výpočtů je až na určité technické drobnosti totožný jako u pracovních poměrů. Stejně jako u pracovních poměrů, bude v základu u uvedených dohodářů existovat ze strany zaměstnavatele povinnost evidovat pracovní dobu takových zaměstnanců a rovněž ji řádně rozvrhovat a vykazovat.  

Značnou novelizací prochází rovněž práce na dálku, resp. zavedenější výraz „home-office“. Současně velmi sporadicky upravený režim výkonu pracovní činnosti mimo pracoviště dostane nyní sofistikovanější písemnou formu, ve které si zaměstnavatel se zaměstnancem stanoví způsob, jakým bude pracovní činnost vykonávaná, jaké náhrady budou náležet zaměstnanci, přičemž na úhradě nákladů vznikajících při práci z domova bude oběma stranám umožněno vybrat si, zdali náklady určí stanoveným, ale značně sníženým paušálem, prokazováním a následným paušalizováním vzniklých nákladů jako doposud či zdali takové náklady, a tedy i náhrady, nebudou vypláceny vůbec. Možnost využít práce na dálku nebude nároková, přesto skupiny zaměstnanců, jako jsou například rodiče s dítětem mladším 9 let, budou mít zjednodušenou cestu k akceptaci práce na dálku ze strany zaměstnavatele. 

Další změny již tak markantního rozsahu nejsou, když se jedná o vylepšený způsob doručování mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, kde však ani přes navrhovanou novelu nedochází k odstranění prehistorické metody doručování jednostranných dokumentů, které značně znevýhodňují zaměstnavatele v případě, kdy se zaměstnanci doručení (nejčastěji tedy výpovědi) brání svou absencí a nepřebíranou poštou. Ani v tomto kontextu se nepodařilo prosadit snazší doručování elektronickou formou. Novela proto upřesní postup, jak nejednostranné dokumenty doručovat straně druhé, kde však určité zjednodušení již spatřit lze. 

Jakožto dlouhodobí specialisté zejména na pracovní právo závěrem k výše uvedené novele uvádíme, že aktuální klienty budeme ohledně případných změn a zavádění do pracovněprávní dokumentace včas informovat s tím, že již nyní máme připraveny dokumenty v souladu s aktuálním zněním novely zákoníku práce, o které se rádi s Vámi podělíme.